D G D G D
1. Mít rád bližního svého,
G G6 G D/a A
co na tom je tak zlého?
D/f#
Avšak já
A D A
jsem v rozpacích.
F#mi7 Hmi
Tělem svým jej hřát
F#mi7 Hmi
nebo mám mu tvář
G D/f# Emi D A9sus A
jen vzácnou mastí třít?
2. Hřích (jak) stín mě doprovázel
bez citů, bez extáze.
Je ten tam.
Dnes vyčítám
si ty spousty mužů
z dávných dnů,
Zda soudí mě, se ptám?
G D/f# Emi D
Na to se ptám.
G
R. Nevím, jak s ním hnout,
F#7
průchod citům dám.
Hmi Hmi/a G
(Vždyť) je to muž, ne Bůh!
D/a
Jako led chci tát.
C G D
*: Na věky věkův být pouze s ním!
G D/f# Emi A9sus A
Proč se touhy vzdát?
3. Znám dost mužů, jejich vášní.
V čem je však tenhle zvláštní?
Příčinou je vlastně on,
že už nejsem hříšnou, tedy tou, co dřív,
a k pláči mívám sklon, mám k pláči sklon.
*:
4. Vím (však), kdyby znenadání
zapomněl, co mu brání,
a na mne sáh', mě uchopil,
pak zřel by tvář mou v rozpacích.
:Jen sen by zbyl.:
Jen pouhý sen by zbyl.
Tisk: