To tílko sošky (Ostatní)

polka, Eb, 16 taktů Eb B7 1. Šel jsem jednou za večera tichou ulicí, Ab B7 Eb potkal jsem tam mladé děvče v plášť se tulící. Eb Ab Mrštná byla jako kočka, zdobila ji bílá liška, Eb B7 Eb postavičku měla krášlicí. Eb B7 R: To tílko sošky, ty štíhlé nožky, Ab Eb průsvitné, jéminé, najland punčošky. B7 Ten ovál boků, ta jiskra v oku Eb B7 Eb a ještě něco víc, co nelze říct. 2. Přistoupím a ukloním se, ptám se, je-li vhod, byl by, slečno s bílou liškou, milý doprovod? Než uplynul moment malý, střevíčky už cupitaly po mém boku s větrem o závod. R: To tílko sošky... 3. Po schodech já bez rozmyslu hned jsem za ní šel a v tom malém pokojíčku políbení chtěl. Byla trochu nedočkavá, mně se zatočila hlava, když jsem viděl zas a zas a zas: R: To tílko sošky... 4. Lampa zhasla v tichém šeru, její dech se třás, jako řeka se jí třpytil rozpuštěný vlas, pak si lehla na otoman, začal nejkrásnější román, který jsem až dosud nedopsal. R: To tílko sošky...