Sněžnej muž (Greenhorns)

C F 1. Studenej vítr honí sníh cestou zavátou, G C stopy, jak nohy sloní, teď vidím před chatou F a tebe marně sháním, pod postel nahlížím, G7 C kam ztratila ses, to já dobře vím. G R. To sám sněžnej muž se tu bral, C to sám sněžnej muž si tě vzal, F tak tedy pozdravuj jeho ledovou sluj G7 C a já si v klidu kotlík grogu dám. 2. Teď okna kvetou mrazem, já zase našel klid zas klepu popel na zem a můžu nahlas klít a nemusím se hádat a vynakládat um, abych si moh dát tajně malej rum. R. 3. Studenej vítr honí mraky, jak duchů sbor, stopy jak nohy sloní se táhnou za obzor a můj bernardýn klímá, nijak tě neshání, on má rád ticho a hodin tikání. R.