Bílá záře (Gott Karel)

Bílá záře v dálce svítí, smývá nářek, smývá i pláč. A k té záři vedou šňůry šlépějí, zjasní mou tvář bledou, je v ní sen z nadějí. A já toužím za tou září jít, v ní tu snívám. Prý i pouta láme, zář bílá je i mým chrámem. Bílá záře svítí tmou, půjdu s vírou k ní za láskou. Pohledem na hvězdy pýcha oslabí se, pokora promění kámen v písek.