Kam se to ztrácí (Gott Karel)

Páteční pláž, neděle v bílém, kam se to ztrácí, za jakou hráz. Cestička zpráv o někom milém, vzduch po lijácích, předloňský mráz. Kam se to ztrácí. Co vlny odnesou zpátky se nevrací, kde že loňské sněhy jsou, kde zůstal ten letní žár. I láska se vzdálí, jak déšť nenadálí, zbyla jen krůpěj na řasách, vzpomínek pár. Kam se to ztrácí, kam se to ztrácí, vzduch po lijácích, předloňský mráz. Řekni mi kam se to ztrácí. Člověk snad má brát dny jak přijdou, žít jako ptáci, neptat se dál, kam se to ztrácí. Co vlny odnesou, zpátky se nevrací, kde že loňské sněhy jsou, kdezústal ten letní žár. I láska se vzdálí, jak déšť nenadálí, zbyla je krůpěj na řasách, vzpomínek pár. Kam se to ztrácí, kam se to ztrácí, vzduch po lijácích, předloňský mráz. Řekni mi kam se to ztrácí, kam se to ztrácí vzduch po lijácích, předloňský mráz. Strom, co se kácí, jistoty v nás.