Sen o Vánocích (Gott Karel)

Když večer se vrátky vkrádá a dýchne do oken mráz Kraj začne se tmít, pokoj a klid se rozhostí v nás Noc bělostná vlákna spřádá a ráno utká z nich šál Má na Zem se snést tolik prý hvězd, co kdo si jen přál A z domků jde kouř, oheň praská Buď dáno, aby jen hřál Kdo z lásky vracíš se k láskám Buď vítán k nám – pojď dál! Zbor: Vítej k nám – pojď dál! Večer svůj nápěv skládá a bíle zdobí nám štít V tmách rozhoupal zvon, srdce jak on i nám touží bít Zbor: Když večer k nám vrátky vchází a stříbří sám dvůr i sad Mráz cinká tu svou všem, kteří jdou teď pokojně spát A z domků jde kouř, oheň praská Buď dáno, aby jen hřál Kdo z lásky vracíš se k láskám Buď vítán k nám – pojď dál! Zbor: Vítej k nám – pojď dál! Večer když vrátky vchází a stříšky okrášlí sníh Z té tmy tmoucí tam přichází k nám sen o vánocích Z té tmy tmoucí tam přichází k nám sen o vánocích