Mám tvou vlidnou dlaň (David Michal)

Když jsem se naučil psát Čmáral jsem všude a rád A chlubil se tím, jak moudřím Dával jsem škrabopisem Najevo, že tady jsem Řeknu vám, ten zvyk mě stál moře Aniž bych po něm to chtěl Ten můj zvyk dál se mnou šel Já chlubím se rád co chvíli Teď zase pro změnu s tím Že tvou dlaň pohladit smím Že s tebou chodím jak stín že jsem ti snad milý R: Mám tvou vlídnou dlaň Mám tvou dlaň, mám obě Mám tvou vlídnou dlaň S láskou moudrou k sobě Mám tvou vlídnou dlaň Mám co hřát a chránit Mám tvou vlídnou dlaň Já si říkám: Páni Mám tvou vlídnou dlaň Mám tvou dlaň, tvůj zájem Mám tvou vlídnou dlaň Mám s kým bloudit rájem Mám tvou vlídnou dlaň Mám zas důvod k pýše Mám tvou vlídnou dlaň Nejsem sám, jak píšeš Když první akord jsem zvlád Nebylo nade mne snad Já chlubil se tím, jak válím Už nevím, co jsem to hrál Rád ale chlubím se dál Hrozně rád, tak jako kluk malý Aniž bych prosil či chtěl Ten můj zvyk dál se mnou šel A po cestách mých se kroutil Teď právě chlubím se s tím Že už tě neopustím Že se mnou chodíš jak stín a já nejsem proti R: