Jsi moje prokletí (Hana Křížková)

NA MRTVOU LÁSKU NEVĚŘÍM, I KDYŽ SI PRYČ A JINDE VSTÁVÁŠ, I KDYŽ MŮJ ZVONEK U DVEŘÍ, UŽ NEZVONÍ A TY TO VZDÁVÁŠ, NA MRTVOU LÁSKU NEVĚŘÍM. VÍM, ŽE SE OHŘÁT OBJEVÍŠ, AŽ BUDE MRÁZ A PRÁZDNO V LÁHVI. NECHCEŠ MÍT DOMOV, CHCEŠ JEN SKRÝŠ, PŘED SVĚDOMÍM A ZBYTKEM SLÁVY. AŽ BUDE NEJHŮŘ ZAZVONÍŠ. POŘÁD MI VONÍŠ V OBJETÍ, MŮJ VELKEJ MUŽSKEJ BEZ PAPÍRŮ, JSI ZKRÁTKA MOJE PROKLETÍ, TAK HRAJEM DÁL TU HLOUPOU ŠMÍRU, POŘÁD MI VONÍŠ V OBJETÍ. JSI PĚKNEJ PREVÍT, PĚKNEJ LHÁŘ, SNAD ANI NEVÍŠ, JAK MI BÝVÁ, KDYŽ MI PÁR NOCÍ ZA ROK DÁŠ, ŽE JSEM JEN JÁ SLÍBÍŠ, CO TI ZBÝVÁ. JSI VÍC NEŽ PREVÍT VÍC NEŽ LHÁŘ. JÁ VÍM, ŽE JEDNOU ZAZVONÍŠ, A JEN TAK ŘEKNEŠ, CHCI TU ZŮSTAT, TIŠE SE KE MĚ NAKLONÍŠ A POHLADÍŠ MÁ HORKÁ ÚSTA, JÁ VÍM, ŽE JEDNOU ZAZVONÍŠ. JÁ VÍM, ŽE JEDNOU ZAZVONÍŠ. JÁ VÍM, JEDNOU ZAZVONÍŠ.