Hospůdka (Mayer Jaromír)

Gmi D7 1. Když po střechách večer se na město snáší a okna jdou potichu spát, Gmi zas dívám se do ulic do cizích tváří a hledám co viděl bych rád, Cmi už bez zájmu míjím skla výkladních skříní tak podobná v desítkách měst, Gmi D G a v duchu zas vracím se, tak jako nyní, k nám domů tou nejhezčí z cest. G D Ref: Hospůdko známá na návsi za můstkem, kam chodil táta na trumpetu hrát, C G D7 Gmi s harmonikou šel bych hned zazpívat si, písničky které já měl tolik rád. 2. Pak na prvním bále, když tančil jsem s mámou a viděl tě u dveří stát, Jak spustila hudba tu písničku známou, já všechno chtěl o tobě znát, tak přešlo pár pěkných let, s tebe je dáma a věř mi že není to zvyk, i když jsi tak daleko a doufám že sama, té hospůdce posílám dík, Ref: Hospůdko? 3. Teď do noci ochotně kamelot hlásí kam za ten den pokročil svět, kdo se kde narodil a co kdo přál si, i s fotbalu výsledků pět. A na rohu ulice neóny vábí, jen pojďte dál máte-li čas, kdo žil v cizím městě ví jak často rád by se domů hned rozběhl zas. Rf: