K zoufání tě prosím buď můj (Norisová Zuzana)

Já vím, že asi víc jich trápíš a víc jich v sobě má svůj pláč, že nejsem jediná, co k ránu proklíná sen svůj. Já vím, že asi víc jich šílí, že čekají na příchod tvůj. A stejně pamatuj, že musím mít tě stůj co stůj a k zoufání tě prosím buď můj. R. Proč já si mám něco lhát, když si přestal mít mě rád, jsem já posedlá k zoufání tě prosím buď můj, k zoufání tě prosím buď můj. K zoufání tě prosím buď můj. Mně říká rozum blázne nech jej, mně srdce říká chtěj ho dál. Pak rozum utiším, hned sotva uslyším hlas tvůj a k zoufání tě prosím buď můj. R. Proč já si mám něco lhát, když mě nechceš vůbec brát, já jsem šílená, k zoufání tě prosím buď můj, k zoufání tě prosím buď můj. K zoufání tě prosím buď můj.