Opojení (Ultramarin)

1. Jsi hvězda, já jen hvězdný prach stvořený z útržků bláhových snů co vítr, každé ráno rozfouká. Jsem lhář, když ti říkám, jak ti sluší barva líčidel a nastavená hradba na tvých víčkách co brání pohledům. ref.: Léta tě znám, už dříve, než začli dávat krásné barvy vám a tím i právo skrývat přirozenou krásu, vrásky zubu času a dnů barvu vlasů pravou i tvář usměvavou. 2. Jsi hvězda, já jen hvězdný prach stvořený z útržků bláhových snů co vítr, každé ráno rozfouká. Já dál budu lhát, neboť cítím, že by pravda byla nemilá a přišel bych o rtěnky tvojí úsměv a prsty nachové. ref.: Léta?