Historka (Bonsai)

Emi 1. drží se pod paží domů se vedou Ami Ami7 D Emi domov je nádraží s čekárnou hnědou Emi hnědou jak funebrák co smůlu nosí Ami Ami7 D Emi po tmě a po špičkách vklouznou tam bosí D R: prostřený stůl do rány sůl G C D Emi a padání víček a hodin co tikají 2. svědek se červená a matky blednou věrná či nevěrná tak ještě jednou naposled se vás ptám z lásky či bez ní někdy vše spálí mráz a hudba nezní R: z kamarádů jen přátelé a dohadů po třídě poslední zvonění 3. jeden se obhájí odvahu sbírá ničím se netají límeček svírá a schody po dvou sotva je vnímá letí tou chodbou rád zapomíná R: na prostřený stůl života půl a padání víček a hodin co tikají 4. zpráva je úřední taky tak studená ulice polední pustá a znuděná už jí to nebaví padat jak kamení lidé se nezdraví smutní a znavení R: prostřený stůl / z kamarádů života půl / jen přátelé a padání víček a hodin co tikají