Vyprodanej sál (Bonsai)

1. Ne každý vládne nad svým osudem, na dlani je prý všechno vyrytý. Ke všemu věčně tady vážně nebudem, příběhy máme v sobě ukrytý. Jeden je přepečlivě schovává, druhý se chvástá, když nemůže dál, a jeden je prodává a druhý jako by se styděl nebo bál. 2. Dřív zpěvem hladil prasklý nároží, kreslil po nich tvary plný pocitů. Co se vám v paměti hned uloží, bez žádných povelů, bez žádných zákrytů. Jak tak hrál za ty vajgly z požitků, sádra plakala, že se rozdrolí, žil po nocích ze zbytků, z toho co žaludek nám dovolí. 3. Tak ho pozval jeden šlágrů generál, za podpis že mu všechno dovolí. Má armádu a s ní pořád vyprodanej sál, víc než těch, který trochu zabolí. A říkal, že se brzy vrátí, že ví a pozná ty věci falešný, a říkal, že se brzy vrátí, že ví a pozná ty věci falešný. 4. Ne každý vládne nad svým osudem, na dlani je prý všechno vyrytý. Ke všemu věčně tady vážně nebudem, příběhy máme v sobě ukrytý......