Obrázek slunce (ČP 8)

G D Šel jen tak po chodníku a vrážel do lidí C D G zkoušel se nebe na slunce ptát G D a hledal holku, co mraky nevidí C G co se slunci podobá. G D Neměl nic a chtěl jí dát všechno C D G neměl štěstí, uměl se smát G D uviděl v kaluži obrázek slunce C D G byla to její tvář. G D Znala svůj svět a nebyl celý C D G a taky poznala, že bolí mít rád G D a tak se bála podat mu ruku C D G a tak se bála jít o kus dál. Emi C Emi Vždyť kus dál u bufetu špalíry bezprizorných D Emi ty měly všechno, neuměly se smát C Emi nevěřily ničemu a nic neuznávaly D Emi bylo jim jedno, co bude dál Emi D Emi A cestu k nim nikdo si nenašel D Emi my jsme tady, vy zůstaňte tam D Emi a kdo je vinen? Žádný se nezeptal C D G soudce tu není, plný je sál. A on tam stál a bylo jich hodně zkoušel jim říct: žít není jen brát ale byl sám a slunce už nehřálo, pak ve své ucítil její dlaň.