Cmaj7 Ami Hmi H7
1. Je bezvětří, je mír, snad možná ještě ano,
Cmaj7 Ami H7
to jenom netopýr křídlem svým pohladil ráno,
Cmaj7 Ami Hmi H7
on klikatý měl let a křídla tíhou ztuhlá,
Cmaj7 Ami H7
přišel ti povědět, jak půlnoc světu uhla.
Emi Ami
R: Že každý nový den jen z bolesti se rodí,
Hmi H7
je ze tmy vymeten jak krysy z kýlu lodí
Emi Ami
a vyčerpán jak step, když tma mu pustí žilou,
Hmi H7
sám počítá svůj tep a krvácí pak bílou.
R: A člověk je jak den, rve se pro své "ano",
aby mu z okna ven nevypadlo to ráno,
a člověk je jak den ...
2. A člověk je jak den, rve se pro své "ano",
aby mu z okna ven nevypadlo to ráno ...