Emaj7 F#mi Emaj7
1. Než nás budou zajímat už navždycky jen prachy,
C#mi F#mi H7 Emaj7
chci ještě jednou ochutnat z poháru všech hořkostí,
Hmi Amaj7 Asmi7 Gmi7 F#mi
vnímat ještě muziku a ne už jenom tlachy,
F#dim A H7 Emaj7 F#mi
Emaj7 F#mi
nevidět, jak moji vrstevníci jdou krásně od kosti.
2. Než nás budou ovládat už navěky jen věci,
než se budem klanět už jen obarveným televizím,
dokážem si přiznat, že jsme v nablýskaný kleci,
kdo bude mít sílu říci si: já raději zmizím.
Asdim F#mi D9 Amaj7
R: To je ten poločas, poločas rozhodnutí,
Edim F#mi H7 Emaj7
zda sladce klimbat nebo bolestně bdít,
Asdim F#mi D9 Amaj7 Asmaj7 Gmaj7 Hdim
nechat se zanášet tou pozlacenou sutí
F#mi(A7) H7 Emaj7 F#mi
Emaj7
s národním hrdinou si říkat: to chce klid, to chce klid.
3. Než budem už navždy číst jen Zápisník a Vlastu,
chci ještě slyšet slova spalující obsahem,
vystoupit zas na břeh z toho oceánu žvástů,
na víkendy do snů jezdit vlastním výtahem.
4. Než nám z lásky zůstanou jen doteky dvou sliznic,
chci ještě jednou ucítit sladkost jejích mučidel,
hledáme ji za okny všech kaváren a pivnic,
a ona bloudí v tanečních a střílí bez všech pravidel.
R:
Tisk: