Přirození (Harlej)

Byla jsi královnou všech tvý tělo bralo mi dech a já byl šedivá myš Ráno jsem před školou stál a jako blbec se smál myslel si, že o mě víš Psal jsem ti verše v parku šmíroval při těláku koukal ti na kalhotky A tys mě neviděla vo mě bys nevotřela ani svý polobotky a tak jsem všechno vzdal pomstu ti přísahal R: Na zeď jsem po setmění nakreslil přirození A pod něj napsal pak jméno tvý Nikdy se neusměješ nikdy mě nevoceníš A pořád jako vůl stát mě nebaví A pak jsem tvoje boky neviděl dlouhý roky až včera na náměstí Pil jsem tam teplý pivo a koukal jak jde život lidem, co maji štěstí Ty jsi šla naproti mě bylo to jako v kině trémou jsem ztratil rozum Jenže ty bez váhání na místo přivítání dalas mi dvacet korun tak jsem ty prachy vzal pomstu ti přísahal R: Na zeď jsem po setmění nakreslil přirození A pod něj napsal pak jméno tvý Nikdo se neusměje nikdo mě novocení A pořád jako vůl stát mě nebaví