Loutky ze skla (Jayk3M)

To žluté slunce mi svítí do bytu, Proklínám nahotu a náhodu, Nalepím do nástěnného nápisu A na zdi hnu konečkem prstu A za ním nůž co zasmušile pozvednu A zabiju tebe má lásko, zabiju tebe. Bim bam! Bojím se, bojím, to ty hodiny ve tmě, Nebo ten úděl znaveného šlechtice, Nebo mé štěstí, které spadlo ze střechy A hledá oblek se kterým snad vypadá jak hárlekín A hledá oblek,nezná cit, Ski co můžeš přeskočit a nebo zkusit pochopit, Že život jde i jinak žít, Přečetl jsem špatný vtip, komedie, Fraška,společnost, zastav, realita, zákaz. To žluté slunce mi do bytu bude svítit pořád, Nahota už dávno nesálá a s náma navrátit se zkus,konzervativizmus A další černá plus, snad ještě orgasmus, Urazil si velký kus, je na čase ti sehnat vůz, Mám strach, že poslepu bys nemusel najít cestu. Bim Bam! Bojím se bojím, snad o tebe a o tvůj zrak, Nad tebou je černý pták, co nezná cíl a krákorá, Nad tebou je kalendář, co počítá, že musíš vstát A v jeho listech můj diář jehož tajemství umírá A nade mnou je déšť a slyšíš jeho hlas, V jeho náručí usínáš, když se nikdo nedívá, Nad tebou jsem já, jenom já, jako matný diamant, Jenom jsem si hrál, já už pádím, pápá