V koloběhu dní (Kmotr)

V koloběhu dní jen dýchám jím a spím v koloběhu dní se ti odcizím večer jsi pak tichá žár v nás uhasí mechanické světy přejí kolizím V koloběhu dní na lásku sedá prach v koloběhu dní ticho v peřinách stále se jen čeká kdo prolomí hráz ticho z kůže svléká vládne citomráz I když tě mám rád nemůžu to říct vešel do nás chlad ostrý půlměsíc jsme jen schránky v rukou kněží které leží v hrobkách Théb jsme rozpadlý okoralý chléb V koloběhu dní jsme vězni zvyků svých v koloběhu dní spíme v košilích které k zemi táhnou a reznou ve spojích pak se nedá vzlétnout ani odejít