Anny (Nedvěd Jan)

C C7 F C 1. Sám mám já touhu, mám, jít k horám dalekým Emi F C a ptát se řek, co znám, kdy příjdou k obětí. F G C Co prožil s dívkou svou tulák tam za řekou C7 G7 C a kdo se na mě ptá, ten tulák, to jsem já. 2. Byl jitřní čas a vítr vál, já dívku potkal tam, kde v Montáně se Yelowstone prodírá k rovinám. Tam Anny, děvče kouzelný mi úsměv podává a moje oči nevidí skrz údiv, co se zdá. 3. Já ruku v ruce bloudil s ní a trhal tymián a mával stádu těch koní, co volní jsou jak báň. Vítr srdce rozdělí i hory se rozejdou, Anny vzal si mládenec, co jméno má Ben Joe. 4. No co dál bych vám vyprávěl, je vdova kouzelná a v Montáně se rozletěl poprask o mně, že prej mám na pažbě čáru řezanou a kdo se na mě ptá, toho šerif klidně zastaví, proto tulákem jsem já.