Manekýna (Fleret)

Jsi prázdno v láhvi, manekýno, na bílý růži černej sníh, víš ja tě převez manekýno, to nepochopíš, vím ptáky lovíš, třepou se v síti světel. Skrýváš svět zvláštní manekýno, svět nádraží a drobných vražd, jen oči sklopí, třepou se v síti slzí, breč, breč, breč, buď slanej proud. Já vystál řadu na tvou zradu manekýno, nechci už světlo se tmou plést, pražce duní, jen čelo skloní, vlak mizí v síti světel, breč, buď slanej proud.