Hymna tuláků (Martinová Věra)

E A E 1. Když se třásl bílý měsíc letní zimou F#7 Hsus4 k nočním ohňům šel se hřát H A E As7 přišel k nám a měl splín dal si víno z ostružin C#mi A H E a hymnu tuláků začal hrát 2. Možná hrál ji vážně tenkrát smutný měsíc Možná vítr, co já vím Na skalních úbočích na horách, když přešel sníh Při ní slzy do očí hnal dým E A H R: Na zádech kopců a v klínech údolí E A H Na zrádných řekách kde s proudem zápolíš E A As C#mi Na zádech kopců na dosah od mraků A E A H E Tam tě vítr naučí tu hymnu tuláků 3. Kdo se hloupě ptáš, zda měsíc chodí k ohňům Ptej se kluků, co ho znaj´ Možná jsou mám jen strach, jiný než v mejch vzpomínkách Možná dali toulání good bye A E *: I když jsem samá cesta H E Mají příliš jasný cíl A E Někdy cítím divný splín As C#mi Při víně z ostružin F#7 A H To jen kousek touhy ve mně ještě zbyl R: Na zádech kopců... H Tam na zádech táhlých kopců a v očích průsmyků Jsou místa k toulkám a marným únikům Na zádech kopců, na dosah od mraků Snad i vítr zapomněl tu hymnu tuláků