Malá slečna (Landa Daniel)

KAMILA Malá slečna slýchala báji a v dětském ráji tak rozkvetla růže. Holčičí slzy jí zalévaly. A z veliké dáli k ní volal hlas muže. Volal jí k sobě hlas jejího prince ze strany mince, kam jen dítě může. KAMILA a SBOR Někdo se ztratí na rozcestí, na dlouhé pouti do pověstí. Snad ten kdo hledá nezabloudí, o tom však rozhodne ten, kdo nás soudí. KAMILA Z veliké hluboké holčičí touhy, pak zbyly jen šmouhy v duši té ženy. Kde dřív byl pramen, tam dnes už nic není, jen zapomnění, jež pozbývá ceny. Červené kontrolky všedního žití jí každý den svítí jak pomatený. KAMILA a SBOR Někdo se ztratí na rozcestí, na dlouhé pouti do pověstí. Snad ten kdo hledá nezabloudí, o tom však rozhodne ten, kdo nás soudí. KAMILA Tam někde v hlubinách, vzpomínka živá možná se skrývá, když tma zuby cení. Kdopak se dozví, jestli tam čeká? Vždyť člověka leká zasvěcení! SBOR Někdo se ztratí na rozcestí, na dlouhé pouti do pověstí. Snad ten kdo hledá nezabloudí, o tom však rozhodne ten, kdo nás soudí...