Boty proti bustru (Vypsaná fixa)

Tlakem, tlakem posedlej jsem, taky pohybem, hlukem a rámusem, pod nohama bez těla stojím a prostě tu jsem. Ty nohy, co visí, jsou bosý a jejich boty maj obutý ty lidi kolem. Stojej, stojej a nemůžou ven. Tlakem, tlakem posedlej jsem, jsem muž na kopci se stromem. A ty boty, ty boty, ty boty, ty jsi je vem! A F R: Z něj je pán a z ní je paní, mají pořád tetování, C G na který čas padá jako prach. Když se potkaj na ulici, mávnou rukou jako vždycky a je to, jak vlak když mine vlak. Ahoj! Tlakem, tlakem posedlej jsem, taky San Piegem a tímhle místem, pod nohama bez těla stojím a opřu se o ty cihly, na kterých jsou vypsaný ty nápisy, co mi oči vypraly. Na kole jedem, jedem, jedem před Cipískem. Tlakem, tlakem posedlej jsem, jsem náčelník, jsem taky režisér a ty boty, ty boty, ty boty, ty patřej všem! R: Z něj je pán a z ní je paní, mají stejný tetování, někdy mají taky stejný strach. Když se potkaj na ulici, maj ze sebe divnej pocit a je to, jak vlak když mine vlak. Ahója! Míjí se punkový pár, a ty boty šlapou dál. Ahója! Míjí se punkový pár. Já se na ně usmívám. R: Z něj je pán a z ní je paní, mají pořád tetování, někdy mají taky stejný strach. Když se potkaj na ulici, Mávnou rukou jako vždycky a je to, jak vlak když mine vlak. Ahója!