Fogiho mantra (Vypsaná fixa)

E D C A 1. Fogi má svý zvláštní kouty, do kterejch si chodí sám. Jsou světlý a jsou i temný, v těch temnejch se nevyzná. Je to, jako když se setmí v lese. Když se rodí strach, cítí, jak s ním celým třese, že šel moc daleko – no a snad ho nezabijou Černej a Játidám. Po desátým pivu teče krev. Ho nezabijou! Snad se jim nevydá, sebere se a vrátí se zpět. 2. Fogi zná svý zvláštní kouty, do kterejch si chodí sám. Existujou v jeho hlavě. Z temnejch bude utíkat vší silou. Snad se jim nevydá, zabouchne ty dveře naposled. Já to znám. I já jdu do obrátky vedle něj. Startujeme zpátky. 3. Každej z nás má tmavý kouty, do kterejch si chodí sám. Teď se ženem a řvem: Běž pryč! na ty, co jdou proti nám. Nezabijou! Mantra cílená, ať už neteče žádná další krev. Vší silou už se nevydám. Zabouchnem ty dveře naposled.