Mariánské léto (Vypsaná fixa)

Mariánský léto, po nebi je čar, brzy bude zima, ale ještě hřeje žár. Sedíme tu spolu, já, ty, on a já jsem tu jenom jednou s třema chlapama. Jeden řekne: "Hele, hele, zabrzdi!" Druhej se usměje: "Seš to jenom ty!" Třetí se podívá, jak umí jen on, a všichni jsou ticho, když trhnu kopřivou. Tam někde ve mně zazní tón, někdo tam zpívá za řekou, cítím ty síly zuřivý a trhám další kopřivy. Tam někde ve mně zazní tón, někdo tam zpívá za řekou, cítím ty síly zuřivý, ty, který potřebuju mít, ty dobrý. Mariánský léto, po nebi je čar, životy se pletou, brzy budem tam. Stojíme tu spolu, já, ty, on a já, jenom jedno tělo s třema chlapama. Jeden řekne: "Hele, hele, zabrzdi!" Druhej se usměje: "Seš to jenom ty!" Třetí se podívá, jak umí jen on, a všichni jsou ticho, když trhnu kopřivou. Tam někde ve mně zazní tón, někdo tam zpívá za řekou, cítím ty síly zuřivý a trhám další kopřivy. Tam někde ve mně zazní tón, neposílej, co bolelo. Cítím ty síly zuřivý, ty, který potřebuju mít, ty dobrý.