Sedmnáct dnů (Hoboes)

Emi Ami Jak zavoláš, Emi když ti dávno v hrdle vyschnul hlas H7 tvůj krk je připravenej na provaz, Emi Ami Emi kterej se houpá blíž a blíž. Ami Kam zavoláš, Emi když tvoje oči vidí pustinu, H7 nejradši lehnul bysis do stínu Emi Ami Emi jenom kdyby tu ňákej byl. E7 Ami R: Sedmnáct dnů máš v patách ostrý hochy z patroly, D7 G noc beze snů a pravou ruku furt na pistoli. H7 C V hrdle máš prach a tvůj kůň teď už neví kam má jít, H7 Emi Ami Emi máš asi strach, jseš ale chlap a desperát. Jezdci jsou blíž, pustinou jenom dusot kopyt zní, ubal si cigaretu poslední, než zazní obávanej hlas. Hands up old boy, bouchačku uchop rukou za hlaveň, ať šerif ví, ze máš furt úroveň, že v očích ještě ocel máš. R: R1: Kdo prohrát zná, i když měl předtím v očích temný strach, ten právo má, aby řek šerif o něm: Byl to chlap. Tak naposled pohleď na slunce smutným úsměvem, život je boj a tys ho předčasně prohrál.