Andrt (Lovec mamutů) (Bokomara)

Přivlekl jsem za pačesy zbrusu novou ženu nevím k čemu vím je že si život žádá změnu má mě ráda do oblázků reju lichá sudá provozuju volnou lásku ale je to nuda Vytáh jsem tě z jeskyně kde lezli po zdech švábi chrousty jsem tam viděl někde potkany i žáby jejich mamut na smetaně hutná jako bláto říkal jsem ti kašli na ně a tohle mám za to Teď se taháš s Andrtem a to je prostě hnus já to dávno tušil že jsou ženský pěkný stvůry tvůj André je neandrt a já jsem génius vydlabal jsem první hrnec z stromové kůry Že prej nechceš – to je křiku mý mamutí řízky že přej máš po nich do jazyku zabodnutý třísky jak tohleto skončí kdo ví marně jí rvu vlasy prej je zvyklá na syrový a na věčný časy Přivlekl jsem ji do jeskyně a dělám s ní děti že z ní jednou bude tchýně asi jasný je ti říkala mi kdysi mourku to je pěknej obrat tak si tluču do pazourku jako hluchej do vrat Ona se tahá s Andrtem je prostě pitomá vždyť tenhle chlap za sebou blbostí dělá čáru vždyť André je neandrt