Leonardo a di Caprio (Cyrano z Bergeracu) (Bokomara)

Já tady pod balkónem říkám hlouposti jde věta za větou a vcelku je to skvělé slova jsou lahodná jak šunka od kosti nápad jde za nápadem tak poslouchej hele ještě pár poetických slov a je to celé mluvím jak kniha má to formu má to cit a tebe stejně potom zlomí do postele významně mlčící a vonící Brad Pitt Básník je nejmenší částečkou atomu dřív než jde na rande vypije vína galón neumí tvářit se jak frajer v sitcomu tvářit se že odložil trumfů plný tablón tvářit se že má svaly jak Sylvestre Stallone když básník miluje tak láska je jak mord zatímco vybreptá mu z ruky jako balón za oknem ve snu líbá ji Harrison Ford Láska je pro něj ztichlý kadeřnický salón ve kterém cvakají jen nůžky jako kord můžeš být černý bílý Vlám a nebo Valón ve snu ji stejně políbí Harrison Ford To že by sešla dolů to se nestane že by se pokusila po mých slovech slanit když nemám pohled který mžiku uhrane můžu jak Seifert nebo Kainar jenom žvanit mé věty pod balkónem tence visí za nit u dveří odhodlaně dělám rohožku vím když tě opustím tím nemůžu tě zranit jak by tě zranil třeba Jirka Bartošků Marně tu pod balkónem házím šírákem chce se ti zřejmě spát – nebo už spíš – se vsadím stojím tu s pivním pupkem a velkým frňákem můžu se přetrhnout jak rýmy k rýmům řadím mám zvláštní pocit jestli nepřekážím vadím snad bych měl sbalit loutnu svou – no asi jo stejně sníš o tom že tě pod peřinou hladí tihle dva – Leonardo a di Caprio