Pláž (Bokomara)

Ty a já – jsme na břehu stáli Kolem nás – skály a skály Oceán z mořských vln zvedal štít Do dlaní celej svět chtělas vzít Ke hvězdám stačilo mávnout Na vesmír dalo se sáhnout V paprscích by se dal krájet vzduch Šli jsem dál – jenom tak, nazdařbůh R: Za obzorem vylétl pták a mávl křídly Z tvých horkých paží sálal srpnovej den Chtěli jsme jít na samý kraj Na konec všech zrádných útesů Pod sebou mít jenom závrať – závrať - kamenů Na patách se každou chvíli Vystřídá odliv a příliv Líbal jsem ze rtů tvých mořskou sůl Ale dál – nikam dál nedoplul Druhý břeh v mlze se ztrácí Ale já odvahu ztrácím Celý svět – náš vesmír – tahle pláž A ten útes najednou nebyl náš R: