Žena přes palubu (Malá mořská víla) (Bokomara)

Haló žena přes palubu pane kapitáne haló žena přes palubu je to moje choť netušil jsem že tak snadno zábradlí se zláme máte pane kapitáne choulostivou loď spadla dolů jako pytel naposled si hrábla tak ať plavčík hrábne taky do rezavejch strun šla bez řečí ke dnu prostě viditelně slábla nespouštějte kapitáne na hladinu člun Ona pořád stejně něco extra zažít touží kdybychom jí vytáhli měla by hroznej vztek navíc pekněj velkej žralok kolem lodi krouží ten se jí jistě postará o další zážitek když už teda stará jednou vytáhla ven paty já to dneska platím hoši otvírejte rum jenom bych vás prosil pro všechno co je vám svatý nespouštějte kapitáne na hladinu člun Půjčte mi ten dalekohled ať se dolů mrknu koukám že se potápí jak nacucaném keks kdybychom ji vytáhli ven tak se hrůzou scvrknu sotva by se probrala chtěla by po mě sex společně jsme zplodili strom zasadili syna společně jsme rozbořili náš rodinný dům jestli ji teď zachráníte je to vaše vina nespouštějte kapitáne na hladinu člun Jednou už se mi vyhrabala ze závěje sněhu přitom se dá lavinám snad věřit nejvíc co když ňákej blbej delfín vyveze ji k břehu ale proč myslet na nejhorší poďme napít se ta ženská má sto životů už jednou přes ní přejel náklaďák co vezl náklad aspoň deset tun vrátila se z nemocnice čilá za pár neděl nespouštějte kapitáne na hladinu člun