Hnisař (Morčata na útěku)

Hodiny na baru ukazovali šest a v Blacku byl ještě klid Zrovna odcházel jednou z několika cest Sacharin na dámský záchod blít Tak tam přišel, aby blil, nad umyvadlo se naklonil Palci prohrábne svoje vlasy zmaštěný a na tváři se zjeví usměv blažený Ta chvilka je nádherná a opice dotěrná Říhanec zazní a Saša dokořán svou pusu otvírá Má postoj noblesní a Paigino se k němu zvolna ubírá Už to ven proudem letí, toho co udělal se každý dlouho bál Když dílo dokončil tak dlouho grkal, ale pekelně se smál Jak slivovice, pivo i vodky do Sacharina padaj rumy, Za chvíli jak stádo ovcí řítí se do dveří. To se dámský záchod vrací a opět z plna hrdla zvrací Ten kdo Sašu nezná tomu nevěří Jako metalová hudba ta jeho šavle zazněla Jako golfskej proud tryskaly dolů zvratky z celýho těla V jeho žaludku se něco smísilo a praskali mu vředy Paigino jde za ním s hadrou a doufá, že dnes už naposledy A tak jde Sacharin chlastat dál, už jenom chybí, aby na stůl sral.