Vzpomínáme aneb už je tady zas (Morčata na útěku)

Už odcházím z Blacku dneska jsem se neožral V tom nahoře ve dveřích rozkročený člověk stál Měl ošoupané kalhoty a vousy ježaté A uvázaný šátek na hlavě plešaté Okované boty a bunda kožená Čerstvě vyvržená šavle u nohou složená Zloba z něho sálala a mě se tajil dech S rukama v bok sestupoval dolů po schodech Poslední člověk v Blacku dýško na stůl dal Pryč ve strachu zdrhal ani nepoděkoval Ta temná postava je asi pěkná potvora V tom poznal jsem že hledí do tváře Krutora Obráceně kříže do tmy zářící A černý šátek s lebkama na holé palici Hrdlo se mi svírá je tak těžké věřit tom Žes tímhle chlapem v hospě už se nedostanu domů R: Hej, hej holohlavý impotent Hej, hej holohlavý impotent Pak poroučel piva vždycky cechem zamával V tom fofru se Paigino u výčepu potkával Za chvíli jsem nejméně o tunu těžší byl Tolik chlastu v životě snad ani Bigboss nevypil Ta postavička je snad ňákým kouzlem prokletá Kde koho umí chlastem zprovodit se světa Už ani chodit neumí už jen tak vrávorá Tak zdrhej pryč už nemáš čas začíná doba Krutora R: Hej, hej holohlavý impotent...