Kamarádi (Suchý Jiří)

Stalo se módou sezóny do nepravostí řádně tepat, kaiserok této fazóny mně ale nikdy dobře nepad. A proto marně čekáte, až k tepání se přikročí, mám oči sněhem zaváté a po babičce klokočí. Ptáte se, proč jsem za sto let se ani jednou nezachmuřil přesto, že kolem vadnul květ a vichr někdy krutě zuřil. Mně totiž osud nadělil několik dobrejch kamarádů a tak mi ušlo, že jsem žil někdy i potmě nebo v chladu. Pan Chesterton, ten rozsvítil mou hlavu jako lampu na plyn a v tom světle jsem pochytil, že je tu taky Charlie Chaplin. Jó Charlie přišel vždycky včas a Chagal, další z toho spolku, nakreslil pro mě jindy zas povětřím lítající holku. A bylo u nás veselo, Morgenstern žvatlal ententýny, Rimbaud mě líbal na čelo a Tichý kreslil harlekýny, Salvador Dali posvačil na bříšku plavovlasé dívky a já se divit nestačil, když dal si růži do polívky. A zatím kolem běžel čas a mně unikly souvislosti. No nedivte se prosím Vás - v takový krásný společnosti.