Náhrobní kámen (Novák Petr)

G Emi G A 1. Když půjdeš po cestě, kde růže vadnou, G C G kde rostou stromy bez listí, Emi G A G tak vyjdeš na místo, kde tvý slzy spadnou na hrob, C G co nikdo nečistí. 2. Jen starej rozbitej náhrobní kámen řekne ti, kdo nemoh už dál. Tak sepni ruce svý a zašeptej ámen, ať jsi tulák nebo král. Rec. Dřív děvče chodilo s kyticí růží, rozdávat lidem štěstí a svůj smích. Oči jí maloval sám Bůh černou tuší, pod jejím krokem tál sníh. 3. Všem lidem dávala náručí plnou, sázela kytky podél cest. Jednou však zmizela a jako když utne, přestaly růže náhle kvést. 4. Pak jsem jí uviděl, ubohou vílu, na zvadlých květech věčně snít. Všem lidem rozdala svou lásku a sílu, že sama dál nemohla žít. 5. Tak jsem jí postavil náhrobní kámen a čerstvé růže jsem tam dal. Pak jsem se pomodlil a zašeptal ámen a svoji píseň jsem jí hrál.