Větrný plášť (Osada Tamalay)

1) D G Větrný plášť s sebou nosí, Hmi7 A7 Fismi Emi když se toulá prachem dlouhých cest, D G po kamení chodí bosý, E7 A7 D nechá se jen touhou vést. D G O dálkách sní, k nim se dívá, Hmi7 A7 FismiEmi tam, kde obzor nebe protíná, D G stačí mu jen chleba skýva, E7 A7 D na mechu rád usíná. Emi Jde sluncem a stínem, A7 jde mlhou nebo v dešti, Emi dál za svým cílem, H7 E7 A7 však cítí v srdci štěstí. D G Když si večer k ohni sedá, Hmi7 A7 Fismi Emi slyší z dáli hvězdnou hudbu hrát, D G k nové písni verše hledá, E7 A7 D o tom, jak má svou zem rád. 2) Jako poutník cestou kráčí, kapsy prázdné, v ruce těžkou hůl, dívá se, kam letí ptáci, jak chtěl by jít světa půl. Potůčkům, co k vodě vábí, svěří nohy slabé únavou, rosou, která ráno chladí, kráčí dál vůní záplavou. A naslouchá stromům jak spolu povídají, o kouzlu dálek, o našem krásném kraji. Ve větrném plášti skrývá přání poznat celou zem svých snů. Spolu s vánkem tiše zpívá tu píseň všech poutníků.