Medvídek z plyše (Vondráčková Lucie)

Znám jeden opuštěný krámek Za výlohou méďa plyšový Vězní ho tam dveře a v nich zámek Dospělí už jsou takoví Mám jedno nesplněné přání Aby tenhle méďa plyšový Co za skleněnou výlohou se trápí Nebyl sám a on to ví O své Míše sní S ní si v duchu povídá Tíše píše jí A usíná S nadějí Poslední Že jednou najde co mu chybí Že v horách může bloudit s ní Budou se mít hrozně rádi Velkou láskou medvědí Zdá se mu že jsou živí A můžou si klidně jít Tam kam se jim zlíbí A malý medvíďátka mít R: Tiše píše Medvídek z plyše Píše své Míše Že když je tiše Slyší jak z výše Na něho dýše Láska Mám stále nesplněné přání Je to tenhle méďa plyšový Výloha skleněná mu brání Jít si hrát a on to ví Možná nemá nikdo ani zdání O čem sní ten méďa plyšový Sám jenom čeká na prodání Smutnej je a hladoví O své Míše sní S ní si v duchu povídá K ní se přitulí A usíná, usíná s nadějí... Že jednou najde co mu chybí A v horách může bloudit s ní Budou se mít hrozně rádi Velkou láskou medvědí Zdá se mu že jsou živí A můžou si klidně jít Tam kam se jim zlíbí A malý medvíďátka mít Já teď před výkladem stojím S touhou plyšovou Dávejte jim hodně lásky Ať medvídci šťastní jsou Ať s námi šťastní zůstanou