Loupežnická (Tleskač)

1. V zátiší ve sluji pod lebkou s rohama, kde zápasil prapředek s ledem, právě se radují, k loupení s vlohama, mládenci s podivným krédem. Mlátí se do stehen. Tři první lavice zvedají pravice, kdo uloupil nejvíce. Plácli si rukama, rukama nohama, plácli, teď v tom spolu jedem. 2. Sedící rabiát, léta se neholil, nad ohněm otáčí srnou, zapálí opiát i rum dneska povolil, svorně se do akce hrnou. Sebranky ozdoba dvě vetchý babice, samý bradavice a řídká stolice. Lupičů kolektiv pěkně se vyhulil. Blbnou, však né vlastní vinou. R: Tam ve zlodějský oboře v dolní horní komoře lupiči se tetelí jsou na náš účet veselí. 3. V jeskyni u lesa jsou všichni ve vatě, zalezlí jak hejno krysí. Nechybí noblesa, mají se, proklatě, mají se tak jako kdysi. Až si dost nahrabou, tak v koutě čekají, snad se to utají, bohu se rouhají. Lapkové v kabátě, v košili, v kravatě, krysy s chamtivými rysy.