Shelley (XIII. století)

Ami G F G Ami G Slunce vrhá stín F na větve stromů G stíny ožívají Ami G Ta cesta kterou znáš F přichází domů G a už tě zvony vítají Nekonečný čas byl jsi pryč a tvé tělo už hoří Jsi jak pochodeň tak zamávej všem těm dnům, co jsi prožil Ami G F G Náruč staletá Boží syn se zas po bitvě vrací Oči Boha jdou oblohou minulost v krvi tam leží Duše kolísá a tělo v plamenech se zas na oltář vrací Bílé světlo snů poznáváš to když se teď do něj vracíš Ami Podívej C noc se otvírá G v záři ohňů Dmi vítr zpívá Ami Pohanský C obřad andělů G Dmi jak si Percy Shelley přál Prometheus byl duchem tvým on vždycky k nebi se vznáší Na tragický boj chtěl jsi jít a už tě chorál unáší Exilový král nosil tvář a dvěma (diodate?) září Nechal jsi je stát zlomené tam břehu jezera všech tváří