Tisíceré díky trochu zabolí
ze spánku do tmy se usmívám,
čekám až strach až z tebe povolí,
tu bolest už radši nevnímám.
Rozsvítím světlo pak tě otočím,
představím tě svým starým hodinám (po rodičích)
a mrtvej pes na patník vymočí
mí přání tobě k narozeninám.
Tak si ho vem je tvůj,
tvůj život mírnej nadprůměr vem si ho vem,
tak jako já ten svůj
s výhodou koupil na úvěr, vem si ho vem.
Děkuji znovu to tak dobře zní
smích na tváři už mě netlačí,
v jediný větě nás uvězním
jen vítězství mi dávno nestačí.
Jsem ten kdo tvůj svět stvořil,
ten svět co teďka proklínám.
Tvý slzy mi život boří
a já ho stavět už nestíhám.