Lámat skály (Šťáhlavský Jindřich)

1. On sílu měl, že lámat by moh´ skály, a v okolí ho každej dobře znal. Já přiznávám, že mnozí se ho báli, a někdo se mu z dálky vyhýbal. 2. Pak jednou venku padly čtyři rány - to lupiči si přišli něco vzít. On řekl jen, že maří mu to plány. Že v našem městě klid už chtěl by mít. Ref. Já znám ten smích, smích v očích tvých. 3. Pak oči se mu leskly chladnou zlobou, a jeho paže vyletěla výš. Nad tou bandou potom krátkou dobou kaplan dělal dlaní kříž. 4. Před jedním lumpem neměl krytý záda, já tušil dobře co se bude dít. Pak výstřel, a než spadnul jsem jak kláda můj nůž se stačil v jeho hrudi skrýt. Ref. Já znám ten smích, smích v očích tvých. 5. Já měl tenkrát hrozně velkou kliku, von ji měl však mnohem, mnohem víc. A tak v jednom krátkým okamžiku přítele jsem našel, musím říct. Ref. Já znám ten smích, smích v očích tvých. Ref. Já znám ten smích, smích v očích tvých. Ref. Já znám ten smích, smích v očích tvých.