Scéna 12 (Mrazík)

(Ivan v chalupě baby Jagy, baba obskakuje Ivana) B.J. Nasťenka? Láska? (rozhodí rukama) Nesmysl! (pak vyštrachá z truhlice starý zaprášený kožich) Tu máš pro zahřátí huňatý kožíšek. Tak šťastnou cestu. A nenachlaď se! Ivan Co? B.J. Počkej, ještě. (řekne úlisně baba, podívá se pod lavici a hned začne čarovat) Šufír, šalír. (Jak vysloví zaklínadlo, vyjedou zpod lavice malé sáňky.) Tu máš sáňky jako loďky, krásné sáňky samochodky. Samochodky, samovodky, samy řídí, samy jedou. Za Nasťenkou tě zavezou. (Baba Jaga vynese sáňky ven. V tu chvíli se samy rozjedou. Ivan má co dělat, aby jim stačil.) B.J. Kožíšek je jako nový, ať mi ho v pořádku vrátíš! (křičí za ním) Pěkně jsem mu to zavařila (mne si bradu) tou prací jsem se ale unavila. (Otočí se zpátky do chaloupky. Začne přemýšlet.) B.J. Uff, to je mi zle (heká a běduje) Trápím se, není to horečka ani zimnice, vůbec mne nesouží žádné choroby. Já chudinka, se jen ukrutně zlobím! (Jak se tak rozkuráží, začne běhat a všude smejčí koštětem.) (nářek) Ani spát mi nechutná, ani jíst mi nechutná. Ten, co tu byl, mne velmi urazil. (láteří) (Zmije zasičí.) B.J. Už jsem ho sníst chtěla, ale nesnědla a ještě ke všemu - na lopatu, já husa, mu nasedla! (běduje) Kocour Mňau (ozve se ostré kocouří zamňoukání) B.J. (Přestane naříkat, konečně ji napedne, jak se Ivanovi pomstí.) Kocourku můj, kocourku zlatý. Teď mně musíš pomoci. Víš, kam povede tvá cesta? Ivanova nevěsta, ať se na smrt přichystá! Chachá! (Jen to dořekne, kocour se rozběhne.) B.J. To mám radost. (křepčí)