Jezdec z neznáma (Martinová Věra)

Ten můj život je jen kýchnutí co si párkrát vynutí v slzách přímo smích. Proč když někdo mý sny polámal chybí jezdec z neznáma aby mě zdvih. Zbývá málo. Dávno vím, že to co odkládám že mi slítne na záda, že to musí být. Krásu střídaj věci ošklivý přílivy i odlivy tak co mám dřív chtít. Zbývá málo co můžu mít. Vždycky když se dívka narodí schody do všech poschodí mívá před sebou. Sní a věří v jezdce z neznáma tak jako ty před náma sny ji nezebou. Chápe málo. Dávno vím, že to co odkládám že mi slítne na záda že to musí být. Krásu střídaj věci ošklivý přílivy i odlivy tak co mám dřív chtít. Vím, že co kdo komu způsobí zlo co nemá obdoby měl by sklidit sám. Proto hlídám jezdce z neznáma s výhrama i s prohrama jen s tím co v sobě mám. Ten můj život je jen kýchnutí co si všechno vynutí snad se ve mně zhlíd'. Zas mý sny mi někdo polámal dál chybí jezdec z neznáma kde může být. Není málo co můžu mít.