On:
---
Sedím tady zase sám, album fotek odkládám.
Co s ním nevím.
Všechno už je, zdá se, pryč,
nerachotí ten tvůj klíč ve dveřích v přízemí.
Ona:
----
Byl to sen, či pohý klam, pouhý dotek,
vzpomínám.
Bez slov s tebou.
Když jsi držel ruku mou,
říkals: "lásky nejsou hrou, pro nás zůstanou".
Oba:
----
Když můžeš, odpouštěj mi, Martino, hříchy.
Tvé už dávno znám.
Ty nejsou, vím, jen odrazem pýchy.
Marně vzpomínám.
Odpouštěj, když ještě máš šanci.
Proč ve zlém odejít?
Tak odpouštěj, vždyť návraty zpátky.
Nejsou žádný hřích.
On:
---
Na tu noc, kdy byl jsem sám,
teď už nerad vzpomínám.
Já vím, nevěříš.
Když jsem bloudil noční tmou.
Zkoušel láskou placenou uzamknout obraz tvůj.
Ona:
----
Když jsi mě v noci objímal,
velkou lásku přísahal.
Věřím, nelhal jsi.
Nebylo to vinou tvou
Staré lásky zůstanou tvé velké prokletí.
Oba:
----
Když můžeš, odpouštěj mi, Martino, hříchy.
Tvé už dávno znám.
Ty nejsou, vím, jen odrazem pýchy
Marně vzpomínám.
Odpouštěj, když ještě máš šanci.
Proč ve zlém odejít?
Tak odpouštěj, vždyť návraty zpátky
nejsou žádný hřích.
Nejsou žádný hřích.
Tisk: