Ještě není pozdě (Henychová Eva)

Ami Ami/G# Ami/G F 1. Prý je to dobré, když si člověk občas popláče, Ami E Ami E když vyškubne si hrst vlasů, Ami Ami/G# Ami/G F prý je to v pořádku, že slzy jako koláče Ami E Ami ti rozmazaly tvou krásu. C G C Dlouho už nesvítalo, noci jsou tak chladné, G E poslední hvězda z černé oblohy dnes spadne, Ami G C E má-li se něco změnit, poslední je šance, Ami E Ami F Ami C G C F Ami F G Ami pakliže zaspíme ji, balíme si rance. 2. Dal jsi mi všechno to, co darovat jen můžeš, já hlídala si zadní vrátka, ostré jsou trny tobě darované růže a cesta zpátky tolik krátká. Tisíc let nevěříš už, lásko, na má slova, stejně se moje duše ve tvé duši schová, vím, že se nebráníš, jen očekáváš činy, modlím se, ať mou touhu nepohltí stíny. 3. Lehké je spadnout dolů do hluboké jámy, nejtěžší ze všeho je však cesta vzhůru, ještě jsme nespadli, vždyť Bůh je, lásko, s námi, zuby se držíme andělského kůru. Nikdy jsem neprosila, ale dneska prosím, neodcházej ve zlém, neodcházej v míru, prostě tu zůstaň v trávě, na sluníčku bosý, chci ti patřit, lásko, vlož do mě svou víru.