Tereza - Osamělý město (Hoboes)

C D G 1. Ten den, co vítr listí z města svál, C D Emi můj džíp se vracel, jako by se bál, C D G že asfaltový moře odliv má C D E a stáj že svýho koně nepozná. G D R: Řekni, kolik je na světě, kolik je takovejch měst, Ami Emi řekni, kdo by se vracel, všude je tisíce cest, G D tenkrát, když jsi mi, Terezo, řekla, že ráda mě máš, Ami Emi tenkrát ptal jsem se, Terezo, kolik mi polibků dáš D G naposled, naposled. 2. Já z dálky viděl město v slunci stát a dál jsem se jen s hrůzou mohl ptát, proč vítr mlátí spoustou okenic, proč jsou v ulici auta, jinak nic? R: 3. Do prázdnejch beden zotvíranejch aut zaznívá odněkud něžný tón flaut a v závěji starýho papíru válej' se černý klapky z klavíru. R: 4. Tak loudám se tím hrozným městem sám a vím, že Terezu už nepotkám, jen já tu zůstal s prázdnou ulicí a vosamělý město mlčící. R: