Loutka (Schmitzer Jiří)

Emi Dítě jsem byl, neměl jsem žádné vrásky A C, D, H a měl dost sil, před sebou všechny lásky své, Emi pět let jsem žil, můj děda rád mě míval, A C, D loutku mi dal, "to je," řek?, když jsem zíval, "tvé." G ?: Proč hračka má se smutně na mě dívá, D proč hračka, zdá se, smutně na mě kývá, Emi čas kolem nás tak bezohledně běží D a ona v koutě pohozená leží, Emi D Emi D proč takhle hledí, proč, vždyť pěkně sedí, Emi D Emi D Emi vždyť ona ne, to já přece prohrávám víc. Už ženu mám, děda už dávno není, nežiju sám, můj život však se mění v sen, a, jak to bývá, když se léta řinou, mnohé se splní v duchu pod peřinou jen. ?: Zas starší jsem, své zájmy člověk střídá, zas vidím, kde děd s vlasy jako křída stál, a v srdci svém, v tom nejtemnějším koutku, v dobrém i zlém mám pohozenou loutku dál. Emi D Emi D ?: + proč takhle hledí, proč, vždyť pěkně sedí, Emi D Emi D Emi vždyť ona ne, to já jsem měl vyjít jí vstříc, Emi D Emi D proč takhle hledí, proč, vždyť pěkně sedí, Emi D Emi, D, Emi tu du du du?