Já bez tebe nejsem já (Vondráčková Helena)

Světla se míhají, kde jsem nechci se ptát. Stěrače stírají, už chápu mám tu hrát. Ten známej sál jak tolikrát mám do něj jít. Všechno zdá se je bez problémů, nic není jak má to být. Já bez Tebe nejsem já v_kůži svý, i tam kde to dlouho znám zabloudím. Jak bez větru pápěří právě tak já, bez Tebe nejsem já. A málem už zoufalství, propadám a jak kytka žíznivá, uvadám. Jak bez lidí náměstí právě tak já bez Tebe nejsem já. Takhle to nejde dál, skončím na kolenou. Já nejsem snad závislá, ani náhodou. Najednou ztich počítač zlých máte tu mejl. A ten co bývá bez problémů píše svůj vzkaz náramnej. Já bez Tebe nejsem já v_kůži svý, i tam kde to dlouho znám zabloudím. Jak bez větru pápěří právě tak já, bez Tebe nejsem já. A málem už zoufalství, propadám a jak kytka žíznivá, uvadám. Jak bez lidí náměstí právě tak já bez Tebe nejsem já. Já bez Tebe nejsem já v_kůži svý, i tam kde to dlouho znám zabloudím. Jak bez větru pápěří právě tak já, bez Tebe nejsem já. A málem už zoufalství, propadám a jak kytka žíznivá, uvadám. Jak bez lidí náměstí právě tak já bez Tebe nejsem já.