Bílá hora (Landa Daniel)

Gmi F 1. Stav ne podobný usínání. B D Gmi Tma je však jiná, než je obvyklé. Přilbylce zbytečně tu kdysi horkou hlavu chrání. Ticho je nápadné a nezvyklé. To ticho je nápadné a nezvyklé. 2. Za chvíli zastaví se čas v šarlatové koupeli. Pozemská cesta má svůj ukrytý cíl. Ten tvůj byl namalován blískavou čepelí a jen tak se náhle z mhly vynořil. Jen tak se náhle z mhly vynořil. 3. Tajemná ruka kohosi neviditelného nahoře zhasí v oboře letohrádku hvězda svíci žití tvého. Své milé panně nikdy už nepolíbíš čelo. Pomalu prchá z obalu podstata a země zpátky přijme tělo. Es B R: Plály tenkrát oči plály, Gmi F když statečné a pyšné vlajky vlály. Stáli, pevně v řadě stáli, jenže zimní loutka nerovná se králi. 4. Do konce zbývá jen pár okamžiků a z toho všeho bude zase nic. Ta bitva připomíná průnik vlků do kurníku. Ty jsou teď ožralí a s mečem čumí na měsíc. Ožralí teď čumí na měsíc. 5. Myslíš na to jak přes tělo kamaráda padáš k cizímu meči docela svědčil úprk a tvá nechráněná záda. Je hloupou tečkou za žitím udatného reka, že malá díra tě otevírá právě z druhé strany, než bys čekal. R: Plály tenkrát oči plály... + Hráli jste si na armádu hráli. Věčné ledy potom rychle tály. Smáli jste se protivníkům v dáli a pak utíkali. 6. V té malé, cizí, pitomé zemi bez žoldu vypustil si duši. V té zemi bohaté na problémy přestalo tvoje srdce bušit. 7. V zadnici světa hrdino zapsal si se jménem do dějin. Konec nadějí tvoje jméno rádi tady zapomenem. Jen bílá hora zůstane černou bílou horou a u nás navždy vzpomene každý na ta temná mračna nad oborou. R: Plály tenkrát oči plály... + Hráli jste si na armádu hráli...