Psí odpoledne (Mareš Leoš)

Jedny prodřený džíny, jedna páchnoucí vesta V kališti špíny dolu vede tam cesta Ležíš tam v prachu, jseš plnej strachu Odtud těžko můžeš bránit budocnosti krachu Ležíš.....nevíš.....kdyby jsi jen věděl, tak povíš Kde teďka budeš bydlet, křičet, mlčet, brečet, sedět, ležet, myslet Tyhle všechny věci pořád ještě nevíš I rady ... stajně jako hady Zakroutils jim jejich krkem, nechals je za zády Měl jsi všeho fůru, jenže tys chtěl vzhůru Pořád jen tak vejš a vejš, jako noční můru Kašlal jsi na všechno, chtěl jsi jenom jedno Koukni jenom jak jsi dopad, před sebou máš temno Vždycky ti jen dávali, místo aby brali Od tebe nic nechtěli, všechno ti to dali Víš, to není vždycky dobrý, naučil ses brát Jedno ses však nenaučil, taky něco dát Naučil ses mluvit, však hlavně počítat Kdo by ti pak něco moh někdy vyčítat Spočet sis to pěkně, výsledek jsi podškrt Počítal jsi se všim, až na tu mrchu smrt Měl jsi jednoho přítele, ten ti rozuměl Vysekat tě z problémů, jó to on uměl Rostli jste spolu, byl o pět let mladší Na celym světě tě nikdo neměl radši Byl pro tebe všechno, dýchal bys za něj rád Měl jsi za něj odpovědnost, vzalo to rychlej spád Bylo to psí odpoledne a pak všivý ráno Myslel jsem si, že jsi dobrej, že máš vždy vyhráno Měl jsi špatnej pocit, snad je to jenom dojem Ticho, ticho, ticho všude kolem Je to stejný jako dycky, trumfy pevně svíráš Akce začla, šance jasný, skoro z toho zíváš Čekáte na náklaďák, už není čas se vrátit Není čas si uvědomit, že život bys moh ztrtit Štěstí zkoušet dokud to jde, to bylo tvý heslo Plnej rukáv moudrostí, prachy ti to neslo Střelba.....výkřik.....nebo něco hleslo Tvář ti zbledla, ruka zvadla, jeho tělo kleslo Snes se jako pták, ten anděl božský smrti V hlavni se jen zajiskřilo, kulka kosti drtí Vyčpělý gesta a prázdný slova Z koho tady chceš, chceš dělat vola Jeho tělo leží, už se nehejbá Nevíš, co máš říct, moc toho nezbejvá Nemáš nic, zradils vše, nepomůžou sliby No tak běž, utíkej, dopustil ses chyby